Pro koho a k čemu se opravuje křížová cesta?

Vážení návštěvníci našich stránek,

již čtvrtý rok probíhá úspěšně obnova křížové cesty okolo vrchu sv. Rocha. Je zásluhou dlouhé řady všech zúčastněných, kteří jakoukoliv měrou přispěli k dosavadnímu průběhu obnovy. Počínaje odpovědnými pracovníky státních úřadů, městskými zastupiteli, nadačními fondy, podnikateli, občany našeho města a konče všemi příznivci. Za hlavní považujeme vstřícnost města k této iniciativě a následně také finanční a morální podporu z různých stran.

Hlavní myšlenkou obnovy cesty je, aby historie našeho města neupadala do zapomnění a z její velké bohatosti postupně nezůstalo jen několik vyzdvihovaných údajů a proto jsme zvolili za hlavní motto naší akce: „Křížová cesta, historie města“. 

Čím bylo, je a má být těch 14 kapliček postavených nebo opravených na určité trase v krajině?

       Předně je to význam náboženský.

Sepjetí s křesťanstvím byl dlouhá staletí součástí každodenního života naší společnosti a pobožnost křížové cesty k němu od 15. století patří. Naše křížová cesta byla postavena nejspíše na přelomu 17. a 18. století a patří k nejstarším nejen na Jesenicku. Konaly se na ní také pašijové hry o umučení Ježíše Krista, které byly známé v širokém okolí (Zlat. Zprav. 11/2011). Herce představovali občané Zlatých Hor včetně sousedních obcí a součástí procesí bývali i tzv. flagelanti (sebetrýznitelé). Tyto hry byly „osvíceným“ císařem Josefem II. na konci 18. stol. zakázány. Až počátkem 19. století přichází obnovení pobožností křížových cest a současně i oprava kaplí naší cesty. V současné době se na ní koná od roku 2013, vždy třetí sobotu v měsíci srpnu, křížová cesta věnovaná aktuálním tématům současnosti. Navazuje se tím na zdejší přerušenou tradici svátku sv. Rocha (16. 8.), kdy se konal v našem městě tzv. „Rochusfest“ s pobožností křížové cesty a slavností k tomuto oblíbenému světci zdejšího kraje.

       Drobná sakrální architektura jako součást kulturní krajiny.

Současná, převážně sekulární, společnost přijímá tyto sakrální stavby vesměs jen jako dokument minulých staletí. Původní smysl a důvod jejich postavení je častokrát již zahalen historickou mlhou. Pokud podávají architektonickou a výtvarnou čistotu určitého slohového údobí, dává jim to šanci na státní památkovou ochranu. Ostatní tak zůstávají v dobrovolné péči obcí, jednotlivců a ostatních iniciativ. Současným kritériem je také chápání drobných staveb mimo obce jako krajinotvorného prvku a jeho života v něm. Kulturně upravená a udržovaná krajina v okolí města či vesnice včetně těchto drobných staveb a křížů patří dnes ke kladně hodnoceným normám. Opravené kaple prezentují péči nejen o samou stavbu, ale i patriotismus, který by měl být zdravou součástí myšlení občanů a vztahu ke svému prostředí.

        Vlastní prezentace křížové cesty a její historie ve vztahu k městu.

Jsou historické exteriérové křížové cesty v jednotném slohu určitého období. Velký rozmach jejich budování prezentuje barokní doba, ve které vznikla i naše cesta. Krásným příkladem stylové a slohové jednoty je cesta z pískovce v Rudě u Rýmařova, vytvořena olomouckým sochařem Johannem Kammereitem v 60. letech 18. století, která byla v roce 1963 prohlášena kulturní památkou. Takových jednotných křížových cest staršího data není mnoho a naše k nim samozřejmě nepatří. Na ní se odrazily bouřlivé časy, které procházely našim městem. Od prusko-rakouských válek, reforem Josefa II., hladových a revolučních let poloviny 19. století až po století dvacáté se svými pohnutými událostmi, které ještě většina lidí pamatuje. Tak byly poznamenány svým osudem i jednotlivé kaple. Svým architektonickým vzhledem představují více nebo méně dobu, ve které původně byly postaveny nebo opraveny. Je to průřez stoletími až do současnosti.

Charakteristickým prvkem všech našich historických kaplí je jejich různorodost ve velikosti, tvaru a niky. Původní stavby zbudované v barokním stylu (17.-18. stol.) v hrubém základu prezentují kaple č. 1 – smuteční síň, č. 2 – za bývalou márnicí a č. 4 a 6. Následuje období klasicistní (první třetina 19. stol.), které můžeme sledovat u kaplí č. 13 a 14 u domu pana Kašperáka, s krásně profilovanými štíty. Počátek 20. století vidíme u kaplí č. 3 – blízko vodárny a č. 5 – u mostku směrem k sedlu Rochus. Svou jednoduchostí již představují účel, pro který byly zbudovány, aniž by se použilo kousku dřeva. Současnou architektonickou tvorbu budou podávat kaple  č. 7 – na sedle a následně po lesní cestě směrem k domu pana Kašperáka č.8 – 12. Zde je použit jako základní a konečný materiál beton, ve svém surovém stavu, odlitý do dřevěného bednění. Zde se již vystavuje na odiv výtvarný přístup ve tvaru kaple a účel spojený s nižšími nároky na údržbu. 

Různorodost historických kaplí tak inspirovala architekta návrhu ing. arch. Roberta Damce a žádná nově postavená kaple v jeho podání není stejná. Ve svém vzhledu nepodléhají historizujícím tendencím, kterými je možné se dát snadno ovlivnit. Každá doba dala na svou kapli podpis, nevyjímaje tu naši.

Konečným dílem každého zastavení bude umístění originálního malovaného výjevu křížové cesty do její niky. Obvyklým pravidlem bývá vyhotovení 14 obrazů jedním autorem. Je to náročná a odpovědná práce, která dokládá jeho výtvarné schopnosti. V našem případě byl přijat návrh, aby nebyl pověřen jeden výtvarník, ale bylo to společné dílo malířů zdejšího pohraničí, českého a polského. O vstupu německé strany se jedná. Každá scéna tak bude namalována jiným autorem. Sjednocujícím prvkem je několik podmínek, zejména barevnost a respektování tradiční ikonografie. V současnosti se již pracuje na 8 obrazech, které budou letos instalovány. Konečným cílem by také mělo být na určitých místech cesty usadit odpočinkové a vyhlídkové lavičky a instalovat informační tabule u kaplí č. 1, 7 a 14.

Smyslem obnovy křížové cesty okolo vrchu sv. Rocha je udržovat dílo, které je součástí města nejméně 300 let a v této době i jeho majetkem. Originalita a nenapodobitelnost této křížové cesty je právě ve své různorodosti, kterou dokládá spojení se zdejším životem a jeho historií. Současná prezentace výtvarníků svým dílem dá možnost seznámit veřejnost s výtvarným projevem a přístupem k danému tématu.

Vrch sv. Rocha byl a je zajímavý také jako místo relaxace, turistických výletů, městských akcí a jen na nás všech zůstane, zda to bude i nadále. Pro ty, kteří si chtějí projít trasu křížové cesty z jedné nebo druhé strany tak není problém, je udržovaná. Stejně i pěšina okolo domu pana Kašperáka.

Přejeme všem občanům a hostům města při návštěvách, nejen této lokality, pohodu a příjemné zážitky.

Spolek Bernard uvítá jakoukoliv pomoc, která pomůže dokončit toto dílo.